+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem

  • Památník partyzánského hnutí

    Památník partyzánského hnutí

    Morávka, 73905

    (ve vzdálenosti 17,8 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Historii obce Morávka za druhé světové války připomíná Památník partyzánského hnutí, který tvoří sousoší Noční přechod v místní části obce Lipový, partyzánský bunkr a pomník na úbočí Malého Travného a pamětní deska na domě č.p. 594. Sousoší Noční přechod zhotovil v roce 1968 M. Zeta. Památník je od roku 1978 Národní kulturní památkou. Obyvatelé obce Morávky v období druhé světové války úzce spolupracovali s partyzánskými oddíly, jež se skrývali v okolních horách. V prosinci roku 1944 byli partyzáni napadeni Němci a zatčeni. Po krutém výslechu získali Němci informace o partyzánském bunkru a o spolupracujících rodinách. Bunkr byl zničen a bylo zatčeno několik místních. Dne 14. prosince 1944 se v domě č.p. 594, místním hostinci, konal soud a nacisté 14 místních odsoudili k trestu smrti a 10 odvlekli do koncentračního tábora. V upomínku této události byl v obci vybudován památník.
  • Kostel sv. Bedřicha v Bílé

    Kostel sv. Bedřicha v Bílé

    Staré Hamry, 73915

    (ve vzdálenosti 20,6 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Dřevěný kostelík sv. Bedřicha stojí v Beskydské rekreační horské obci Bílá. Kostel byl postaven v 70. letech 19. století na popud olomouckého kardinála Fridricha Landráta. Kostelík je pěkná dřevěná stavba ve stylu lidové architektury. Dřevěný kostelík postavil architekt Antonín Kybasta, který inspiraci pro jeho vybudování hledal ve Švédsku. Kostelík se vyznačuje vysokou úzkou věží a zajímavým řešením střech. Uvnitř kostelíka můžeme obdivovat čtrnáct sloupů, které jsou krásně vyřezávané a světlo sem vstupuje čtrnácti okny, jež zdobí barevné vitráže znázorňující jednotlivé etapy křížové cesty.

  • Zámeček Bílá

    Zámeček Bílá

    Karolinka, 75605

    (ve vzdálenosti 21,2 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Zámeček najdeme u východního okraje podhorské rekreační obce Bílá. Zámeček nechal postavit v roce 1906 olomoucký arcibiskup jako odpočinkové místo s možností loveckých výprav do okolních rozlehlých lesů. Lovecký zámeček je dřevěný se šindlovou střechou. Do dnešních dnů si zámeček zachoval svůj původní vzhled. Dnes je v zámečku vybudován penzion. Kolem zámečku prochází zelená turistická trasa, po které jižním směrem dojdeme do údolí Velké Smradlavé a severovýchodním směrem do středu obce Bílá.

  • Mohyla Ivančena

    Mohyla Ivančena

    Malenovice, 80345

    (ve vzdálenosti 22,2 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Kamenná mohyla se nachází pod vrchem Kykulka na památku skautů umučených v době 2. sv. války. Dnes v sobě nese již téměř 300 m3 kamene z celého světa kromě Austrálie. Stále roste a mimo jiné je uvnitř i kamínek z Měsíce od amerického astronauta Armstronga. Mohyla je symbolem vlastenectví, statečnosti a přátelství. Roku 1996, kdy byla mohyla přemístěná na katastr obce Malenovice, byla téměř 12 metrů dlouhá, 5,5 metrů široká s výškou 3,5 metrů a posvěcena biskupem Ostravsko - opavské diecéze skautem bratrem Františkem Lobkowiczem.
  • Mánesův pomník

    Mánesův pomník

    Střítež, 73959

    (ve vzdálenosti 22,7 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Mánesův pomník stojí u východního okraje obce Střítež a na levém břehu řeky Ropičanky. Pomník je postaven v blízkosti silničního tahu vedoucího z Frýdku-Místku přes Střítež do Jablunkova. Pomník zhotovil v roce 1955 akademický sochař Z. Švejnoha. Pomník je připomínkou častých pobytů malíře Josefa Mánese v obci a jejím okolí v letech 1846 až 1854. Pomník je z godulského pískovce a na přední části pomníku je umístěna bronzová deska s podobiznou malíře.

  • Zámek Ropice

    Zámek Ropice

    Horní Bečva, 75657

    (ve vzdálenosti 24,5 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Zámek stojí v centru obce Ropice a tvoří její dominantu. V současné době smutnou dominantu jelikož barokní budova zámku je v havarijním stavu. Zámek je jednopatrová budova, jejíž půdorys tvoří písmeno L. Střecha zámku je mansardová a zdobená několika vikýři. Hlavní vstup do zámku byl uprostřed severozápadního křídla budovy. Většina místností v zámku je zdobena klenutým stropem. Zámek je obklopen zámeckým parkem, jehož zajímavostí je částečně zachovalý psí hřbitov.

    Již v roce 1430 stávala v obci Ropice gotická tvrz a jejím majitelem byl Sobek z Kornic a Ropice. Na počátku 18. století byla postaven barokní zámek, dnešní patrová budova s hlavním vstupem. V tomto období byli majiteli zámku Anneaucourtové. V letech 1726 až 1778 byl vlastníkem zámku Jiří Kašpar pan ze Saint Genois, který nechal zámek přestavět. Dalším majitelem zámku byl hrabě Celesta a to od roku 1810, jeho zásluhou byl zámek rozšířen o zadní křídlo a proběhla přestavba interiéru. Hrabě Celesta rovněž nechal postavit přilehlé hospodářské budovy a to sýpku, dům a malé hospodářské stavení a také byl kolem zámku založen krajinářský park. Na přelomu 19. a 20. století byla v budově zámku postavená koupelna a vybudován přístavek s toaletami. Počátkem 20. století proběhla rekonstrukce střechy, která byla doplněna o vikýře. V roce 1926 se majiteli zámku stává rod Küenburg Spens, za jehož přispění byla provedena řada úprav interiérů. V roce 1945 po znárodnění přechází zámek do rukou místního národního výboru, který do budovy zámku umístil mateřskou školku. Školka tu byla až do roku 1961. Po tomto roce se uživatelem zámku stává Státní statek Hnojník, který tu nechává vybudovat byty. Kolem roku 1972 byl zbořen přístavek s toaletami a balkon a budova zámku začíná značně chátrat. V současné době byl zámek v rámci restitucí předán do soukromých rukou, ale bohužel stále chátrá a hrozí jeho demolice. Zámek není veřejnosti přístupný.

  • Zámek Hnojník

    Zámek Hnojník

    Hnojník, 73953

    (ve vzdálenosti 24,6 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V severní části obce Hnojník stojí empírový zámek. Zámeckou budovu můžeme vidět ze silnice vedoucí přes Hnojník a spojující města Frýdek-Místek a Třinec. Z dálky vypadá zámek pěkně, ale při bližší prohlídce je vidět jeho zchátralý stav. Zámek obklopuje zámecký park, který by si rovněž zasloužil rekonstrukci. Zámek je dvoupatrová budova. Areál zámku je veřejnosti nepřístupný.

    V obci Hnojník stával statek v jehož držení se vystřídala řada šlechtických rodů. Mezi posledními majiteli statku byl rod Beesů z Chostiny. Tito noví majitelé nechali budovu statku v 18. století přestavět na jednoposchoďový barokní zámek. V první polovině 19. století byl přestavěn v empírovém stylu a na konci 19. století bylo přistavěno druhé patro. Park obklopující budovu zámku byl založen v polovině 18. století. V parku se nacházela řada barokních plastik a socha svatého Jana Nepomuckého. V roce 1945 byl zámek rodině Beesů zkonfiskován a sloužil jako sídlo zdejším institucím a úřadům. Budova zámku byla upravena na několik bytů a kanceláře, vybavení zámku bylo odvezeno do hradu Šternberk.

  • Srub Petra Bezruče

    Srub Petra Bezruče

    Ostravice 415, Ostravice, 73914

    (ve vzdálenosti 25,8 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Památník Petra Bezruče má ve své správě srub Petra Bezruče na Ostravici, jenž Slezské zemské muzeum získalo jako součást dědictví po básníkovi. Obytná část srubu byla ponechána v původní podobě i se zařízením interiéru, který si Bezruč sám navrhl. V přilehlém dřevníku byla v roce 1983 zbudována expozice s názvem "Krajem Petra Bezruče". Návštěvník může poznat prostředí díla kraje pod Beskydem, jehož osud v minulosti tak svízelný zachytil básník ve svém stěžejním díle - ve Slezských písních. květen - říjen út - ne: 9 - 11, 14 - 16 hod. listopad-duben: pouze pro předem ohlášené návštěvy
  • Zámek Horní Tošanovice

    Zámek Horní Tošanovice

    Horní Tošanovice, 80340

    (ve vzdálenosti 27,0 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Budova zámku v Horních Tošanovicích stojí u křižovatky silnic vedoucích z Frýdku-Místku a jedna z nich pokračuje do Českého Těšína a po druhé dojedeme do Třince. Kolem zámku se rozkládá pěkný park. Zámek byl rekonstruován a je v rukou původního majitele pana Hegera. Zámek není veřejnosti přístupný. V zámeckém areálu se dochovaly také hospodářské budovy, které ovšem nejsou v tak dobrém stavu jako zámek, jelikož byly několik let využívány pro potřeby JZD. Mezi Dolnotošanovickým a Hornotošanovickým zámkem byla vysázena pěkná lipová alej.

    Empírový zámek v Horních Tošanovicích byl postaven ve 30. letech 19. století a jeho majitelem byl Emanuel Harasovský. Zámek je jednopatrová budova s obdélníkovým půdorysem a zdobí jej původní štuková výzdoba. V interiéru zámku se dochovala zajímavě řešená schodištní dvorana. Kolem zámku byl založen krajinářský park. V současné době je budova zámku využívaná jako správní budova firmy Tosoz.

  • Historická lesná úvraťová železnica

    Historická lesná úvraťová železnica

    Kysucké Nové Mesto, 509256

    (ve vzdálenosti 27,1 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V roce 1972 byla vyhlášená část Kysucko - oravské lesní železnice(KOLŽ), v úseku Chmúra - Beskyd - Tanečník za národní kulturní památku. Zabránilo se tak likvidaci pozoruhodného technického díla - úvraťového systému bývalé spojovací tratě, které nemají obdobu v celé Evropě. Z původních 107,5 km celkové délky KOLŽ se zachoval jen necelý zlomek v délce zhruba 8 km. Mobiliář lesní železnice byl téměř celý zničen. Zachovali se jen 4 parní lokomotivy, 14 vagonů, 3 čtyřnápravové plošinové vozy, 1 dvojnápravový plošinový vůz, 1 dvounápravový osobní vagón. Od roku 1974 se Kysucké muzeum v Čadci snažilo o vybudování národopisné expozice formou skanzenu v dolině Chmúra, jehož součástí by se stala muzejní železnice. Hlavní myšlenkou bylo naživo ukázat těžbu, dopravu a zpracovaní dřeva, tedy činnosti,které byli zdrojem obživy velké části obyvatel slovenských dolin. Zároveň se počítalo s využitím železnice jako ekologickým dopravním prostředkem pro dopravu návštěvníků do skanzenu. V rámci muzea kysucké dědiny tvořil zachovaný úsek železnice samostatný funkční celek pod názvem Historická lesní železnice. V roce 1991, když byl úsek Chmúra - Tanečník vyhlášený za národní kulturní památku, se název změnil na Historickou lesní úvraťovou železnici a bylo požádáno o zapsání této památky na seznam svétového kulturního dědictví UNESCO.
  • Zámek Dolní Tošanovice

    Zámek Dolní Tošanovice

    Dolní Tošanovice, 80338

    (ve vzdálenosti 27,7 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V severovýchodní části obce Dolní Tošanovice stojí budova zámku. Zámecký areál je postaven ve tvaru písmene U. Hlavní zámecká budova má jedno patro a stojí v čele. Směrem na zámecké nádvoří byl vybudován balkon, který je podepřen ozdobnými sloupy. Druhá dvě křídla jsou hospodářské budovy. Tyto stavby jsou ve velmi špatném stavu. Hlavní budova zámku prodělala nedávno rozsáhlou rekonstrukci. Zámek je veřejnosti nepřístupný, byl vrácen svým původním majitelům a to rodině Chlumských.

    Již ve 14. století stála na území obce Dolní Tošanovice malá tvrz, která byla v průběhu let několikrát přestavěna až do dnešní podoby. Od roku 1933 byla budova zámku označena spíše jako luxusní vila. V tomto období byl zámek vlastnictvím slavného Dolnotošanovického rodáka lékaře Vítězslava Chlumského.

  • Vodná nádrž Nová Bystrica

    Vodná nádrž Nová Bystrica

    Nová Bystrica, 509311

    (ve vzdálenosti 28,5 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Přehrada vybudovaná v letech 1983-89 s dvěma vodními elektrárnami. Má kamennou hráz vysokou 57 m a dlouhou 330 m, plochu 181,5 ha a objem 34 mil. m³. Koupání zakázáno.
  • Budatínsky zámok

    Budatínsky zámok

    Žilina, 517402

    (ve vzdálenosti 28,9 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Byl vystavěn jako vodní hrad v 13. století, první zmínka je z roku 1323. Upravený byl v 14., 15. a 18. století. Původně renesanční, později barokně upravena památka.V současné době slouží jako Považské muzeum v Žilině. Vyvýšeniny na soutoku dvou řek se odedávna považovaly za přírodní opevnění města. A tak dodnes tojí na vyvíšenině, ve stopách svých dávných opevněných předků, při soutoku Kysuce a Váhu, v blízkosti při hlavní cestě směrem na sever. V současné době tvoří historický komplex s menším parkem a je výraznou dominantou Žiliny.

  • Zrúcanina Hričovský hrad

    Zrúcanina Hričovský hrad

    Hričovské Podhradie, 547590

    (ve vzdálenosti 31,5 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Zřícenina středověkého hradu postaveného na nejsevernějším místě Súľovských vrchů, je poprvé zmiňována r. 1208 jako majetek nitranského biskupství. Od poloviny 16. stol. byl dostavován a upravován. Koncem 17. stol. byl opuštěn a od té doby chátrá. Dodnes je poznat brána vysekaná do skalistého masivu, vstupní hranolová věž, obvodové zdi gotického paláce. Půdorys hradu je dobře zřetelný.
  • Zámek Chotěbuz

    Zámek Chotěbuz

    Chotěbuz, 80846

    (ve vzdálenosti 32,3 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V severní části obce Chotěbuz najdeme budovu zámku a v jejím sousedství vysokou hlásku, která se dochovala z původního hradu. Budova zámku patří školnímu statku v Českém Těšíně a je značně zchátralá. Zámek není veřejnosti přístupný. Vysoká hláska stojící v sousedství zámku byla zrekonstruovaná.

    Zámek v Chotěbuzi byl postaven v druhé polovině 16. století, v místech kde stával hrad a počátkem 19. století byl zámek rozšířen o jedno patro. Dnešní podoba zámku je po přestavbě v roce 1875 až 1879 a její vzhled jen vzdáleně připomíná původní zámeckou budovu. Z původního hradu se dochovala vysoká hláska. Barokní vstupní brána do zámeckého areálu pochází z konce 18. století. Brána je zdobena sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Antonína, které byly zhotoveny koncem 18. století. V roce 1875 až 1879 byl přestavěn zdejší zámek pro účely školy.

  • Larischův letohrádek

    Larischův letohrádek

    Těrlicko, 73542

    (ve vzdálenosti 32,6 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V západní části osady Kostelec, která je místní částí obce Těrlicko stojí zajímavá stavba a to Larischův letohrádek. Letohrádek nechal postavit v letech 1801 až 1804 hrabě Larisch v prostoru rozlehlého ovocného sadu jako obydlí pro zahradníka. Budova byla postavena v empírovém venkovském slohu. Hladová zeď byla kolem sadu postavená v letech 1847, kdy zemi sužoval hladomor. Zeď dosahovala výšky dvou metrů a nechal ji postavit hrabě Larisch, aby umožnil lidem vydělat peníze. V současné době se z původní zdi dochovala jen nepatrná část. Střed budovy tvoří dvoupatrová válcová stavba, kterou zakrývá střecha ve tvaru ploché nízké helmy. Vzadu u válcové budovy je postaveno schodiště, které vede do prvního patra této budovy. Na tuto válcovou budovu navazují dvě jednopatrová křídla.  Letohrádek není veřejnosti přístupný v současné době je v soukromých rukou a je využíván jako obytný dům.

  • Památník letců v Kostelci

    Památník letců v Kostelci

    Těrlicko, 73542

    (ve vzdálenosti 32,7 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V osadě Kostelec místní částí obce Těrlicko se nachází Památník letecké tragédie. Památník stojí na okraji lesa severním směrem od kostela svatého Vavřince. Památník byl postaven na místě havárie letadla, které se tu zřítilo v roce 1932. V troskách letadla zahynuli polští letci a to poručík František Źwirko a letecký konstruktér Stanislav Figura, kteří mířili na letecký den do Prahy. Nedlouho po tragédii tu byl sochařem J. Pelikánem vybudován pomník a u příležitosti prvního výročí tragické události mauzoleum a kolem upraven park. V období druhé světové války bylo mauzoleum včetně parku zničeno. Obyvatelům obce se podařilo uschovat pomník a kámen s datem. Po skončení války byl kámen vrácen zpět na místo a v roce 1950 i pomník.

  • Kaštieľ v Bytči

    Kaštieľ v Bytči

    Bytča, 517461

    (ve vzdálenosti 32,8 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    K nejzachovalejším renesančním stavbám na Slovensku patří kaštieľ v Bytči, který stojí na místě původního vodního hradu chráněného vodním příkopem blízko Váhu. Zámek byl sídlem thurzovské rodiny, která vlastnila mnoho hradů a která podporovala i renesanční umění. Kromě zámku vystavěli také samostatnou budovu pro svatbu jedné z dcer Thurzy, tzv. svatební palác s portálem a okny. Obojí bohatě zdobeno sgrafitovými i figurálními motivy. Nádvoří zámku, do které se vstupuje masivním portálem pod věží má dvouposchoďové arkády a na stěnách prvního poschodí četné nástěnné malby antických hrdinů a některých vojevůdců. K vidění jsou zajímavé klenby, kozuby a komín s plastickou výzdobou. V současné době se v prostorách zámku nachází státní archív.
  • Bytčiansky hrad

    Bytčiansky hrad

    Bytča, 517461

    (ve vzdálenosti 33,0 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Renesanční kaštiel postavil v letech 1571-74 rod Thurzovců na místě staršího vodního hradu. Dvoupatrová budova o čtyřech křídlech se čtyřmi nárožními věžemi. Na počátku 17. stol. postaven tzv. Svatební palác, později ještě romantizující vstupní objekt. V 1. polovině 20. stol. rozsáhlá rekonstrukce, dnes účelově využit potřebám Povážského muzea. Národní kulturní památka.
  • Zámek Těrlicko

    Zámek Těrlicko

    Těrlicko, 73542

    (ve vzdálenosti 33,1 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    U východního okraje obce Horní Těrlicko a na západním břehu vodní nádrže Těrlicko stojí pozdně barokní zámeček. Zámek je nevelká jednopatrová budova, obdélníkového půdorysu s mansardovou střechou, který je obklopen zámeckým parkem. V letech 1971 až 1972 byla budova zámku rekonstruovaná a objekt byl přizpůsoben rekreačnímu využití. V zámeckém parku byly vybudovány tenisové kurty, upravena pláž u vodní nádrže a vybudováno zázemí pro vodní sporty.

    Zámeček nechali na konci 18. století postavit Larisch-Mönnichové jako skromné šlechtické sídlo. Kolem zámku byl založen nevelký park. U vstupu do parku je barokní sousoší svatého Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1778.

  • Kostel sv. Prokopa a Brabory v Kunčicích p. O.

    Kostel sv. Prokopa a Brabory v Kunčicích p. O.

    Kunčice pod Ondřejníkem, 73913

    (ve vzdálenosti 34,1 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V severní části obce Kunčice pod Ondřejníkem a na pravém břehu říčky Tichávky stojí pěkný dřevěný kostelík svatého Prokopa a Barbory pocházející z konce 17. století. Zajímavostí kostela je, že původně stával v Podkarpatské Rusi v obci Hliňanec. V roce 1928 byl tento kostel prodán řediteli Vítkovických uhelných dolů a v roce 1931 byl přestěhován do Kunčic. Kostel byl rozebrán na jednotlivé díly a při jeho opětovném sestavení v Kunčicích proběhla i částečná rekonstrukce. V roce 1963 byl kolem kostela založen urnový háj.

  • Radegast

    Radegast

    Rožnov pod Radhoštěm, 75661

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Radegast je pohanský bůh úrody. Jeho socha se nachází na Radhošti. Původní socha z umělého kamene špatně odolávala nepříznivým podmínkám, tak byla nahrazena kopií z pevnější žuly. Originál se nachází ve frenštátské radnici. Socha byla dokončena roku 1930 a vytvořil ji Albín Polášek.
  • Památník životické tragedie

    Památník životické tragedie

    Padlých hrdinů, 47 A, Havířov, 73601

    (ve vzdálenosti 35,4 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Památník životické tragedie je připomínkou nacistické likvidační akce ze dne 6.8. 1944. Za zabití tří členů gestapa partyzány, bylo gestapem zastřeleno 36 mužů ze Životic a okolních obcí. Památník je také věnován památce obětí druhé světové války. Památník v Životicích byl v roce 1989 prohlášen Národní kulturní památkou.

    Po druhé světové válce byla těla obětí exhumována a v červnu 1945 převezena do Životic a pohřbena ve společné hrobce. V roce 1949 byl u hrobky umístěn památník a jeho autorem je sochař František Šwinder. V roce 1959 v den 15. vyročí tragedie, byla v budově tehdejší školy v Životicích umístěna výstava věnovaná životické tragedii. V roce 1963 byla v budově životického zámku instalována stálá muzejní expozice životické tragedie a bylo vytvořeno Muzeum boje proti fašismu. V roce 1979 byla tato muzejní expozice přemíštěna do muzea v Havířově. V roce 1982 až 1984 byla v sousedství Památníku životické tragedie postavena nová muzejní budova a muzejní expozice věnovaná životické tragedii sem byla přemístěna. V roce 1994 byla expozice rozšířena o vývoj okupace na Těšínsku. Muzejní expozice nese název Okupace a odboj na Těšínsku 1938 až 1945. Kromě stálé expozice se v muzeu konají výstavy zaměřené na vojenskou tématiku, historii a umění.

    Otevírací doba Út - Pá: 9.00 h - 12.30 h a 13.00 h - 17.00 h So: 9.00 h - 13.00 h Ne: 13.00 h - 17.00 h

    Vstupné Děti do 6 let: zdarma Děti od 6 let do 15 let: 10 Kč Studenti a důchodci: 10 Kč Dospělí: 25 Kč Rodinné vstupné (2 dosp. + 2 děti): 40 Kč

  • Kostol sv. Gála

    Kostol sv. Gála

    Predmier, 517895

    (ve vzdálenosti 36,1 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Klasicistní kostel z r. 1799 vybudovaný na místě starší sakrální stavby připomínané již ve 14. stol. Dochována renesanční věž z počátku 17. stol. V interiéru gotická křtitelnice ze 13. stol. a cenný kalich z 15. stol. U kostela pozdně barokní kalvárie a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1797. Zajímavé náhrobky ve zdi svatyně z 16. a počátku 17. stol.
  • Radhošť

    Radhošť

    Frenštát pod Radhoštěm, 74401

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Hora tyčící se do nadmořské výšky 1129 metrů je často spojována s pohanským bohem Radegastem. Před rokem 1735 se na hoře pořádaly oslavy letního slunovratu. Od 60. let 20. století se konají na horu Cyrilometodějské poutě. Na vrchu stojí dvě umělecká díla. Sousoší Cyrila a Metoděje (před stejnojmennou kaplí) a socha pohanského boha Radegasta. Vrchol Radhošť (1129 m n.m.) se nachází 4 km od horského sedla Pustevny. Vrchol Radhoště je holý a můžeme z něj spatřit jeden z nejkrásnějších pohledů na beskydské panoráma, Vsetínské vrchy, Javorníky, Malou Fatru i Západní Tatry. Množství skalních puklin a podzemních jeskyní svádí k představám o nadpozemských bytostech. Jednou z nejznámějších jeskyní je puklinová jeskyně Volařka nacházející se na svahu hřebenu asi 200 m jižně od vrcholu u cesty do Rožnova pod Radhoštěm. Tato jeskyně je 2 m široká a 3 metry hluboká. Radhošť je turisticky hojně navštěvován, vede přes něj a na něj mnoho turistických stezek. Radhošť je symbolickou horou opředenou pověstmi a mýty. Známá je například pověst o sirotku z Radhoště. Naši slovanští předci na tomto kultovním místě pořádali obřady, kterými si chtěli naklonit boha úrody, stád a pohostinství, Radegasta. V roce 1862 na Radhošti manifestovalo 15000 lidí na táboře lidu za národní práva. Odsud byl také vzat a slavnostně odvezen do Prahy jeden ze základních kamenů Národního divadla. Od roku 1898 na vrcholu stojí poutní kaple Cyrila a Metoděje s kopií obrazu Valašské Madony od A. Libschera a kříž se sousoším Cyrila a Metoděje od A. Poláška z roku 1931. Sochu pohanského boha slovanských Ratarů - Radegasta najdete asi 2 km východně, na hřebeni, směrem na Pustevny. Tato socha je dalším dílem sochaře Albína Poláška. Byla vytvořena ve Spojených státech v roce 1930 a v červenci roku 1931 přivezena do Frenštátu pod Radhoštěm, odkud ji koňské pětispřeží dopravilo až na Radhošť při příležitosti Slovanské pouti. Později byl na vrchol umístěn též stožár televizního převaděče, který malebný vzhled Radhoště trošku pokazil, ale dnes už k němu neodmyslitelně patří. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Kotulova dřevěnka

    Kotulova dřevěnka

    Havířov, 73601

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Kotulova Dřevěnka patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Dřevěnku najdeme v jihovýchodní části města Havířov nedaleko od autobusového nádraží. K dřevěnce nás od autobusového nádraží dovedou směrové informační tabulky.

    Expozice nás seznámí s vybavením domů a se způsobem života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska. Obytné místnosti jsou vybaveny dobovým nábytkem, najdeme zde nářadí na zpracování mléka, včelařské potřeby, sbírku keramiky pocházející z místních bludovických hrnčířských dílen. Součásní expozice je zděná stodola s chlévem v polozapuštěném sklípku, která stojí na místě původní celodřevěné stodoly a je v ní možné zhlédnout sbírku původního zemědělského nářadí. V areálu dřevěnky je i malý větrný mlýn který koncem 19. století sloužil především ke šrotování obilí.

  • Hrad Lietava

    Hrad Lietava

    Lietava, 517739

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Rozlehlá a poměrně zachovalá zřícenina středověkého hradu v nadmořské výšce 635 m. Hrad byl postaven v polovině 13. století původně jako administrativní a vojenské centrum, od konce 14. stol. královský hrad, pak se vystřídalo několik rodů (Thurzovci). Od poloviny 17. stol. hrad ztrácí význam, koncem století už není obývaný a je zde pouze archiv. V letech 1760-1770 přestěhován archiv na Oravský hrad a Lietava začala pomalu chátrat. Do dnešní doby se dochovalo zdivo hradních paláců, zbytky věží s různými architektonickými detaily. Od hradu se nabízejí vynikající výhledy.
  • Hrad Strečno

    Hrad Strečno

    Strečno, 517984

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Zrekonstruovaná hradní zřícenina ležící na skalnatém útesu nad levým břehem Váhu. Vznikl na přelomu 13. a 14. stol. na ochranu mýta vybíraného za přechod Váhu na starých základech z doby bronzové a železné. V 15. stol. byl majetkem královské rodiny, potom rychle měnil majitele. Původně byl tvořen pouze hranolovou obytnou věží přístupnou po mostě, v 15. stol. doplněn čtyřhranným nádvořím s paláci a kapličkou. V 17. stol. se zdokonalilo opevnění a hrad se stal téměř nedobytným. V době stavovských povstání nechal císař Leopold poničit opevnění a některé hradní budovy. Pro veřejnost je otevřený od května do září s expozicí o stavebním vývoji hradu a prohlídkou. Od r. 1970 je národní kulturní památkou.
  • Zrúcanina Starý hrad

    Zrúcanina Starý hrad

    Nezbudská Lúčka, 558168

    (ve vzdálenosti 37,4 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Zřícenina středověkého hradu ležící přímo nad pravým břehem Váhu byla postavena ve 13. stol. na ochranu obchodní stezky poblíž brodu přes řeku. Původně se jmenoval Varín a tvořila ho pouze věž. Ve 14. stol. byly postaveny hospodářské a obytné budovy. V 16. století ho majitelé opustili a do začátku 18. stol. zde bydleli pouze jeho strážci. Po jejich odchodu začal chátrat. Do dnešní doby se dochovala původní věž asi do výšky druhého patra a zdivo paláce s gotickým arkýřem. Pro veřejnost je volně přístupný.
  • Hrad Hukvaldy

    Hrad Hukvaldy

    Hukvaldy, 73946

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Hrad byl vybudován při důležité komunikaci spojující Olomouc s Krakovem ve 13. století. Siluetu hradu určují dlouhé hradební zdi přerušované osmi baštami a třemi hranolovými věžovitými branami, které převyšují zbytky obytných budov. Je velmi rozlehlý, dlouhý 320 metrů, obvod kolem 800 metrů a má čtyři nádvoří. Vybrat si můžete ze tří vyhlídkových tras. Ve východním nejstarším křídle jsou dochovány přízemní místnosti. Západní křídlo sloužilo jako biskupská rezidence. K procházkám láká rozsáhlá obora, v níž našel inspiraci i český hudební génius Leoš Janáček, na jehož počest se tu pravidelně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. Kromě prohlídky hradu jsou v jeho prostorách každoročně pořádány rytířské slavnosti, řada divadelních představení a hudebních programů.

  • Hukvaldy

    Hukvaldy

    Hukvaldy, 73946

    (ve vzdálenosti 38,9 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    zřícenina hradu Hukvaldy, najít trasu z centra na hrad pěšky.
  • Větrný mlýn v Dolním Sklenově

    Větrný mlýn v Dolním Sklenově

    Hukvaldy, 73946

    (ve vzdálenosti 39,9 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V místech kde dnes najdeme budovu zděného mlýna původně stával dřevěný mlýn a první zmínka o něm je z roku 1787. Do dnešní zděné podoby byl mlýn přestavěn kolem roku 1804 a v roce 1830 byla na mlýně postavena otočná střecha. Svému účelu sloužil mlýn až do konce 19. století a po té byl upraven na obydlí. Jako rekreační zařízení mlýn slouží od roku 1960. Nedaleko západního okraje obce Dolní Sklenov a na úpatí kopce Vrchy (424 m.n.m.) stojí zděný větrný mlýn. Jedná se o mlýn holandského typu, což je konická budova, kterou zakončuje kuželová šindelová střecha. Budova mlýna pochází z roku 1804. Větrné kolo pohánějící mlecí zařízení se nedochovalo, zůstaly tu pouze části mlecího zařízení. Před několika lety byl objekt mlýna rekonstruován a přestavěn na stylovou rekreační budovu.

  • Zámek Šenov

    Zámek Šenov

    Šenov, 73934

    (ve vzdálenosti 40,9 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V jižní části městečka Šenov stávala rozlehlá renesanční budova zámku. Zámek byl jednopatrovou budovou, s nepravidelným lichoběžníkovým půdorysem a s vnitřním rozlehlým nádvořím. Zámek měl mansardovou střechu. Přízemní část zámku tvořily byty pro služebnictvo, technické a hospodářské místnosti a také se tu nacházela šatlava. V prvním patře bylo 24 pokojů panstva a větší místnost, kde byla umístěna cenná knihovna se 4000 knihami. Z původního zámeckého areálu se dochovala budova správce, která je dnes využívána jako Základní umělecká škola a zámecký park s kašnou.

    Zámek byl postaven svobodným pánem z Hříště v polovině 16. století. Dalšími majiteli zámku byl rod Sedlických z Choltic, kteří si zámek zvolili jako své rezidenční sídlo. V roce 1893 byl zámek prodán hraběti Jindřichu Larischovi. Ten nechal zámek chátrat a jeho zkázu urychlila maďarská vojenská jednotka, která byla v roce 1917 v budově zámku ubytovaná. V roce 1924 se část objektu zámku zřítila a tak nechal hrabě Larisch zámek v roce 1927 zbourat, zůstala jen budova správce pocházející ze 17. století. V 50. letech 20. století byl upraven zámecký park a dnes je v bývalé budově správce Základní umělecká škola. V zámeckém parku byl v roce 1764 vystaven barokní kostel Prozřetelnosti Boží, který je nazýván Perlou Slezska.

  • Zámek Fryštát

    Zámek Fryštát

    Masarykovo náměstí 1, Karviná, 73301

    (ve vzdálenosti 41,9 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Empírový zámek se nachází ve Fryštátu, který dnes tvoří historické centrum Karviné v Moravskoslezské kraji. Zámek je významným kulturním centrem města, pořádají se tady výstavy a koncerty. Zámek je trojkřídlá budova, která má fasády členěné římsami a pilastry. Návštěvníci si mohou prohlédnout rozsáhlou expozici šlechtického nábytku a umělecko-historických sbírek ze 16. – 20. století a jednu z našich nejvýznamnějších zámeckých knihoven s mnoha vzácnými rukopisy. U zámku je anglický park. Zámek je přístupný od dubna do října denně kromě pondělí a první soboty v měsíci, kdy se tu konají svatební obřady. Knížecí hrad těšínských Piastovců je poprvé písemně doložen v roce 1450. Po požáru v roce 1511 byl hrad za knížete Kazimíra přestavěn na raně renesanční zámek. Těšínská knížata vlastnila zámek do roku 1572, pak se majitelé rychle střídali. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek za Gašínských z Gašína barokně upraven a rozšířen. Za Larisch-Mönnichů, kterým objekt patřil až do roku 1945, byl zámek na konci 18. století empírově přestavěn. Po rozsáhlé rekonstrukci byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Knížecí hrad těšínských Piastovců je poprvé písemně doložen v roce 1450. Po požáru v roce 1511 byl hrad za knížete Kazimíra přestavěn na raně renesanční zámek. Těšínská knížata vlastnila zámek do roku 1572, pak se majitelé rychle střídali. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek za Gašínských z Gašína barokně upraven a rozšířen. Za Larisch-Mönnichů, kterým objekt patřil až do roku 1945, byl zámek na konci 18. století empírově přestavěn. Po rozsáhlé rekonstrukci byl zámek zpřístupněn veřejnosti.
  • Hrad Šostýn

    Hrad Šostýn

    Kopřivnice, 74221

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Gotický hrad Šostýn byl pravděpodobně založen ve druhé pol. 13. stol. V pol. 15. století byl hrad opuštěn a chátral. Začátkem 19. stol. za vlastnictví zemanského rodu Rašků byl z velké části rozebrán. V r. 1945 přešel hrad do státního majetku. Nejvýznamnější památkou je nález malé sošky ze slonoviny - tzv. Šostýnské Venuše.

  • Kostel sv. Bartoloměje Kopřivnice

    Kostel sv. Bartoloměje Kopřivnice

    Štramberská, Kopřivnice, 74221

    (ve vzdálenosti 43,3 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Roku 1894 byl postaven kostel v pseudogotickém slohu. Pro Kopřivnici se stal velmi památným datem den 7. 7. 1895, kdy byl náš kostel vysvěcen. O 11 let poději byla posvěcena nová křížová cesta a v září 1926 byly do kostela umístěny nové zvony. Z původního dřevěného kostela ze 16. století zde najdeme předměty z inventáře (sochy, obrazy, monstrance).
  • Považský hrad

    Považský hrad

    Považská Bystrica, 512842

    (ve vzdálenosti 43,4 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Volně přístupná zrúcanina bývalého královského hradu z doby okolo r. 1300 se nachází na strmém vrchu na pravém břehu Váhu. Hrad sloužil jako pevnost na ochranu obchodní cesty z obavy, aby se nestala sídlem povstalců. V r. 1698 byl hrad zničený na císářův rozkaz. Najstarší část hradu byla věža a gotický palác. Dodnes se z části zachovali stěny paláce, věží a opevnění.

  • Hrad Rožnov

    Hrad Rožnov

    Rožnov pod Radhoštěm, 75661

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Skromné zříceniny hradu Rožnov stojí na zalesněném návrší Hradisko asi 2 kilometry jihozápadně od města Rožnov pod Radhoštěm na Vsetínsku ve Zlínském kraji. Z hradu se do dnešních dnů dochovaly zříceniny barokních bastionů, základy hradeb a torzo západního a východního paláce, částečně zasypané sklepy, brána a mohutný hluboký příkop a val. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil ve 2. polovině 13. století olomoucký biskup Bruno ze Šaumburka nebo jeho nástupce Dětřich. V roce 1310 patřil hrad vladykům z Krásna, ve 14. století za pánů z Kravař bylo zesíleno opevnění a za pánů z Cimburka nebo ze Sovince bylo v 15. století vybudováno nové předhradí. Počátkem 16. století byl raně renesančně upraven západní hradní palác. Ve 2. polovině 17. století, kdy hrozily vpády z Uher, bylo opevnění zesíleno vybudováním barokních bastionů. K zániku hradu došlo až na počátku 18. století za Žerotínů, kdy bylo jeho zdivo použito k přestavbě nedalekého hospodářského dvora, v roce 1862 bylo dokonce povoleno i obyvatelům města rozebírat hradní zříceniny na stavební materiál.

  • Zámek Trnávka

    Zámek Trnávka

    Trnávka, 74261

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V jižní části obce Trnávka najdeme barokní zámek pocházející z 18. století. Zámek obklopuje zámecký park s rybníkem. Tento park i rybník jsou součástí přírodní rezervace Rybníky v Trnávce. Zámek je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu s mansardovou střechou. V areálu zámku se dochoval také vrchnostenský dvůr, který byl nazývaný Zámeček. Tato budova je v pozdně barokním slohu a má také mansardovou střechu. V dnešní době je v objektu zámku obecní úřad a zámecké sály slouží k pořádání společenských akcí. Zámecký park je protkaný řadou chodníčků, které slouží k relaxačním procházkám.

    Zámek nechal ve 20. letech 18. století postavit v místech, kde stávala tvrz Josef Viktorín z Harasova. Zámek je obklopen přírodně krajinářským parkem vybudovaným v 19. století a součástí parku je rybník, který byl dříve součástí opevnění tvrze. V objektu zámku se dochovalo vybavení pocházející z 19. století. Vrchnostenský dvůr nazývaný Zámeček, byl správní budovou statku. Od roku 1947 je majetkem zámku obec Trnávka.

  • Hrad Štramberk - Trúba

    Hrad Štramberk - Trúba

    Štramberk, 74266

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Z původního hradu Štramberk zůstaly zbytky zdí paláce a válcová věž zvaná Trúba, která je typickou siluetou podbeskydské krajiny a nezaměnitelnou dominantou města Štramberk na Novojičínsku v Moravskoslezském kraji. Věž byla upravena na rozhlednu. Štramberk patřil k typu francko-normanských hradů s obdélníkovým půdorysem a hlavní věží na východní straně. Za pěkného počasí nabízí rozhledna krásné výhledy na okolní krajinu.

    Hrad založil ve 14. století moravský markrabě Jan Jindřich. Hrad plnil funkci strážní pevnosti. Po roce 1523 přestal být hrad sídlem vrchnosti a to byl začátek jeho úpadku. V roce 1553 koupilo hrad město Nový Jičín, které ale pro účast na stavovském povstání ztratilo své postavení a Štramberk pak připadl olomoucké jezuitské koleji. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 bylo panství proměněno v nadační velkostatek a na hradě bydlel pouze správce a malá posádka. V roce 1783 se zřítila přední část hradu a objekt postupně zpustl. První rekonstrukční práce byly uskutečněny na přelomu 19. a 20. století podle plánů architekta K. Hilberta.

  • Jaroňkova ulička

    Jaroňkova ulička

    Štramberk, 74266

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Jaroňkova, nebo také Zlatá ulička, která se vine pod hradem nabízí pohled na roubené domky, domek z lomového zdiva, středověkou roubenou studnu a další architektonicky zajímavé památky jež jsou na seznamu národních kulturních památek.
  • Zámok Kunerad

    Zámok Kunerad

    Rajecké Teplice, 517933

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Secesní zámek s nárožními věžemi a terasami s arkádami. Postavený v r. 1916, původně lovecký zámeček, v období SNP štáb 2. partizánské skupiny M. R. Štefánika, 25. 9. 1944 vypálen německými vojáky. Po válce zrekonstruován, dnes léčebna, veřejnosti nepřístupný.
  • Kostol sv. Ladislava

    Kostol sv. Ladislava

    Rajec, 517917

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Farní římskokatolický kostel, poprvé písemně zmiňován r. 1368. V počátku gotická svatyně, pozdější renesanční a barokní úpravy. Původní je spodní část věže a obvodové zdi s pozdně gotickými portály. Na jižní kostelní zdi sluneční hodiny z r. 1770. Oltářní obraz od J. Zanussiho z r. 1777, představující Sv. Ladislava klečícího před Matkou Boží. V kostele jsou tři krypty, Kostkovská, Lengyelovská a Huljakovská. Dochovaný náhrobek Barbory Thurzové s epitafem z r. 1561. Na severní straně kostela pamětní deska významného rodáka, katolického kněze a pozdějšího biskupa Andreje Škrábika, působícího v Banské Bystrici v letech 1941-1950.
  • Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí

    Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí

    Stará Ves nad Ondřejnicí, 73923

    (ve vzdálenosti 46,7 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Renesanční zámek se nachází v obci Stará Ves nad Ondřejnicí na Frýdecko-Místecku v Moravskoslezském kraji. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova s arkádovým dvorem a figurálními sgrafity na fasádě. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 19. století. Zámek najdeme v západní části obce a na pravém břehu řeky Ondřejnice. V roce 2003 proběhla v rámci projektu Phare 2000 rekonstrukce chodníků v areálu zámku a příjezdové cesty. V zámeckém parku byla umístěna pamětní deska, které připomíná realizaci projektu. Budova dnes slouží potřebám obce, konají se tu mnohé kulturní akce.

    Ve 2. polovině 16. století nechali Syrakovští z Pěrkova přestavět původní tvrz na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získali zámek Podstatští z Prusinovic, kteří jej vlastnili až do roku 1904. Po požáru v roce 1704 byl zámek pouze nouzově opraven a poté sloužil jako kanceláře, byty úředníků a sýpka. Po roce 1904 získala pustnoucí zámek olomoucká kapitula, v roce 1930 jej koupilo město Ostrava. V roce 1945 byl zámek vážně poškozen, kolem roku 1960 byl rekonstruován a znovu pak v letech 1973 – 1979.

  • Důl Michal

    Důl Michal

    Čs. armády 95/413, Ostrava, 70200

    (ve vzdálenosti 47,1 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Důl Michal je bývalý kamenouhelný důl a najdeme jej v Ostravě-Michálkovicích. Dnes je důl zajímavou technickou památkou a v jeho areálu je vybudováno muzeum. V areálu dolu Michal najdeme unikátní soubor původních stacionárních elektrických strojů. Stroje jsou z počátku 20. století a doby kdy byl důl přestavěn v rámci elektrifikace provozu. Muzejní expozice je připomínkou posledního pracovního dne. Záměrem muzea je uchovat areál bývalého dolu v jeho původní podobě tak, jako by horníci a provozní personál právě odešel. Při návštěvě muzea se seznámíme s každodenní činností horníka po příchodu do práce. Prohlídková trasa vede přes známkovnu, řetízkovou šatnu, cechovnu, lampovnu, jámovou budovu, ale také dispečink, expozici důlního měřičství a strojovnu. V roce 1995 byl areál dolu Michal prohlášen Národní kulturní památkou a je v seznamu České republiky pro zápis do UNESCA. Jáma Michal byla vybudovaná na tehdejším kutacím poli v roce 1843 a byla majetkem tehdejšího rakouského státu. V letech 1856 až 1945 byl důl Michal majetkem společnosti Severní dráhy Ferdinandovy. V roce 1945 se stává součástí Ostravsko-karvinského koncernu a byl přejmenován na důl Petra Cingra. Dne 30. května 1993 byla na dole Michal těžba ukončena. V roce 1994 probíhaly na dole útlumové práce a zároveň bylo zahájeno budování muzea. V roce 1995 bylo dokončeno zasypání těžební jámy. V průběhu let prodělal důl Michal řadu stavebních či technických úprav. V roce 1862 byla k dolu přivedena železnice. V letech 1913 až 1915 byl areál dolu Michal zcela přestavěn a byla zahájena jeho elektifikace. Důl byl přestavěn podla návrhu architekta Františka Fialy. Otevírací doba: Duben a říjen so-ne Květen až září út-ne Vstupy: 9.00, 11.00, 13.00 a 15.00 hodin Po dohodě možná prohlídka i mimo otevírací dobu.
  • Vítkovické železárny

    Vítkovické železárny

    Ostrava, 70300

    (ve vzdálenosti 47,9 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Vítkovický areál respektive jeho tak zvaná Dolní část byl v roce 2002 vyhlášen kulturní technickou památkou jejíž součástí je Důl Hlubina, Vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren. Celý areál najdeme v městské části Ostravy a to ve Vítkovicích a na levém břehu řeky Ostravice. Jedná se o zajímavou průmyslovou památku pocházející z první poloviny 19. století.

    Areál železáren byl vybudován v místech, kde v roce 1828 nechal olomoucký arcibiskup Rudolf postavit pudlovací pec. V roce 1836 se začalo se zpracováním železa v první postavené vysoké peci. V roce 1843 byla zahájena těžba uhlí v Dole Hlubina, který zásoboval železárny uhlím a byla vystavěna koksovna. Kromě staveb, které jsou chráněny jako technické památky můžeme v areálu Vítkovických železáren vidět i jiné zajímavé technické stavby a to původní budovu staré ocelárny a kovárny. Tyto budovy byly postaveny z režného zdiva v 80. letech 19. století a to ve stylu vídeňské průmyslové architektury.

  • Slezskoostravský hrad

    Slezskoostravský hrad

    Ostrava, 71800

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Slezskoostravský hrad stojí na mírném návrší nad soutokem Ostravice a Lučiny v jižní části Slezské Ostravy. Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století a v 16. století byla přistavěna vstupní brána s věží, která se dochovala do dnešních dnů. Původní budova hradu byla třípatrová. V 80. letech 20. století byl areál hradu velmi necitlivě rekonstruován, byla přistavěna restaurace a v areálu měl být vybudován hotel, ale k realizaci naštěstí nedošlo a tím se část kulturní památky zachránila. V roce 2003 prodělal areál hradu rozsáhlou rekonstrukci a dnes je důstojnou dominantou města. Vstup do hradu je v hradní věži. V interiéru věže se můžeme seznámit s historií hradu a rovněž tu najdeme galerii. Na hradním nádvoří jsou umístěny exponáty, které sloužily k vykonávání útrpného práva a hradní kašna. Prostor nádvoří je rovněž využíván k pořádání různých kulturních akcí. Nejstarší částí hradu je hradní pevnost. Částečná rekonstrukce této části hradu byla dokončena v roce 2005. Ve sklepních prostorách jsou umístěna akvária a v horním patře je rozhledna. Původní hrad postavila těšínská knížata z rodu Piastovců jako pohraniční pevnost proti českému státu. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1297. Později však těšínská knížata přestala mít o hrad zájem, a proto jej kníže Přemysl v roce 1380 prodal pánům z Tvorkova. Hrad se stal trvale sídlem majitelů slezskoostravského panství. Za Sedlnických z Choltic byl hrad ve 40. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Za třicetileté války zámek značně utrpěl, poté byl ale obnoven. OTEVÍRACÍ DOBA: Listopad: út – ne 10.00 – 18.00 Prosinec: po – ne 10.00 – 18.00 Leden út – ne 10.00 – 18.00 VSTUPNÉ: dospělí: 50,- Kč děti, ZTP, důchodci: 30,- Kč rodinné: 100,- Kč

  • Vodná nádrž Krpeľany

    Vodná nádrž Krpeľany

    Krpeľany, 512389

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Vodní dílo s hydroelektrárnou pod soutokem Oravy a Váhu. První stupeň derivační kaskády vodních elektráren na Váhu s Kaplanovou turbínou o výkonu 25 MW.
  • Zábřežská radnice

    Zábřežská radnice

    Ostrava, 70100

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    V městská části Ostravy v Zábřehu stojí zajímavá architektonická památka a to bývalá Zábřežská radnice. Před připojením obce Zábřeh nad Odrou k Ostravě, bylo v budově radnice sídlo obecního úřadu. Budova radnice je zdobena neobarokními prvky a nedávno prodělala rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je bývalá radniční budova majetkem Bratské jednoty babtistů a nachází se tu jejich modlitebna. V blízkosti budovy je nevelké parkoviště a kolem se zvedají panelové domy.

  • Nová radnice

    Nová radnice

    Prokešovo nám. 8, Ostrava, 70200

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Otevírací doba rozhledny: letní čas: Po-Ne 9.00-19.00 zimní čas: Po-Ne 9.00-17.00 Za nepříznivého počasí je vyhlídka uzavřena. Reprezentativní sídlo dnešního magistrátu města Ostravy bylo postaveno v letech 1924 - 1929 podle návrhů architektů V. Fischera, F. Koláře a J. Rubého. Mohutná budova s jednoduchým konstruktivistickým průčelím byla projektována s velkou prozíravostí a i dnes tak vyhovuje požadavkům institucí, které zde sídlí a láká k prohlídkám návštěvníky nejen z Ostravska. Hlavním symbolem nové Ostravy se stala 85 metrů vysoká radniční věž s modře podsvícenými hodinami a vyhlídkovou plošinou. Tvoří ji ocelová konstrukce a měděný plášť, přerušený po celé délce okenními pásy. Nová radnice dominuje přilehlému Prokešovu náměstí, jež bylo pojmenováno podle prvního českého starosty velké Ostravy a mimo jiné také iniciátora stavby. Na náměstí stojí od roku 1999 kašna s rozporuplnou bronzovou sochou Ikara.
  • Větrný mlýn v Libhošti

    Větrný mlýn v Libhošti

    Nový Jičín, 74101

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Chalupa na Filůvce pod Velkým Polomem)

    Severozápadně od malé obce Libhošť, ležící mezi Příborem a Novým Jičínem, se dochoval větrný mlýn holandského typu. Mlýn pochází pravděpodobně z roku 1842, přesný datum vzniku není znám. V provozu byl do roku 1875, v roce 1900 jej majitelé přestavěli na obydlí. Válcová stavba s obvodovou korunní římsou má hladkou bílou fasádu, v patře jsou prolomena nepůvodní pravoúhlá okna. Nízká střecha tvaru šestnáctibokého jehlanu renovovaná v roce 1985 je kryta šindelem. V interiéru se údajně nachází zachovalý dřevěný strop z trámů. Mlýn nemá již dlouho lopaty, je však hezky udržován.

WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.